První školní den a procházka po Manchesteru

Doplním nejdříve včerejší den, k večeři jsem měl kuřecí stehno s bramborem – díky Bohu mají rádi kuřata a ne chobotnice. Radši 14 dní kuře, než nějaký mořský obludy. A po večeři jsem byl v pokoji, hrál PC hry a kecal s Jenniem.
V pondělí ráno jsme vstávali v 7 hodin místního času, protože v 8 jsme museli jít na autobus, abychom byli v 9 ve škole. K snídani mi Jennie udělal míchaná vejce a pak jsme vyrazili. Když jsme nasedali do autobusu, koupil jsem si „ticket for one week“ [Týdení jízdenku] Za jednu cestu do školy bych dal totiž kolem 2,50 libry. To znamená, že když připočtu cestu zpátky domů – denně by to bylo 5 liber jen za bus. Týdenní jízdenka mě vyšla na krásných 10 liber a můžu jí používat na všechny autobusy společnosti Magic Bus, která jezdí po celém jižním Manchesteru.
V Manchesteru je všechno tak nějak zkopírované z Londýna, mají tady Picadily, University of Manchester( v Londýně mají University of London), Oxford street... No a tak nechybí i kopie Double-deckeru – dvoupatrového autobusu hromadné dopravy. Jen není červený, ale modrý, nebo modrobílý. Najdete ho ve fotokoutku. A tak jsem poprvé v životě jel dvoupatrovým autobusem.
Cestou do školy jednou přesedáme. Jennie mi vysvětlil co a jak a vše jsem pochopil. Když jsme došli do školy, tak jsem po předložení pasu dostal papír, na kterém jsem si měl zvolit doplňkové studium, což je lepší než se učit něco, co nechci. Vše bylo v EF deskách a EF šanonu. Také jsem dostal takový šusťákový batůžek – nevím kdy ho využiji, ale každopádně je to od nich hezké – pár šílenců ho ale dnes už na zádech mělo ;-) a šňůrku EF na klíče.
Pak nás čekal rozřazovací test. EF má 8 úrovní a my jsme byli rozděleni do úrovní tak, aby vždy v jedné třídě byli studenti na stejné úrovni a tak se odbourá zdržování se se studenty nižších úrovní a tak i Ti na vrcholu můžou pocítit zlepšení.
Po testu jsme měli naplánovanou procházku centrem Manchesteru. My, co jsme měli týdenní jízdenku jsme si tam klidu dojeli. Ti co jí neměli, tak platili 1 libru. Prošli jsme se centrem a pak jsme dostali rozchod na dvě hoďky.
Zapoměl jsem napsat, že tady nejsem jediný Čech :-( Ani v říjnu se mi to nepovedlo :-( Je tady ještě Honza, je mu 31, ale vypadá na 18... No takže dneska jsem vlastně mluvil i česky – což ale vůbec nechci a taky jsem mu to řekl, že od zítřka s češtinou neuspěje. V centru Manchesteru jsem šel tedy s ním. Nejdříve jsem šel do Primarku – už z ČR jsem věděl, že tam mají extrémě levné oblečení. A je to tak. Mají tam opravdu hezké ceny. Nakupovat budu ale jindy, dnes jsem se jen díval. Pak jsme šli najít něco k jídlu. Vyhrál McDonald. :-D Vím, že zní blbě, že jsme přijeli do Anglie abychom šli k MC, ale dostali jsme u vchodu do obchoďáku slevovou kartičku na BigMac se středníma hranolkama. A protože v UK opravdu stojí triko stejně jako jeden jogurt. Nemohli jsme slevu nechat být. K mé radosti byl přímo u MC HotSpot – wifi free :-) (internet zdarma) využil jsem ho a hned jsem psal smsky Peťulce a domů, ať vědí, co dělám a tak... (Ve škole je NET také, ale nebyl čas)
Prošli jsme se tedy centrem a mě osobně se Manchester opravdu moc líbí a pokud mi to život dovolí už teď vím, že tady nejsem naposledy. Po procházce jsme se vrátili do EF školy a dostali jsme rozvrh a učebnici, podle úrovně dosažené v testu. Já jsem dosáhl úrovně PRE-INTERMEDIATE (podprůměr) Tuto úroveň, asi hlavně díky poslechovým cvičením, získalo nejvíce lidí. Ale radost mám z toho, že pode mnou jsou úrovně ještě dvě, základní znalost a začátečník. Nade mnou ještě čtyři, průměr, nadprůměr, pokročilý a akademická znalost.
V rozvrhu jsem vyčetl, že mám vyučování v:

Pondělí: 14:05 – 17:00
Úterý: 9:00 – 11:55
Středa: 12:30 – 17:00
Čtvrtek: 9:00 – 15:25
Pátek: 10:35 – 11:55 a 14:05 – 15:25

V tyto hodiny budu mít stoprocentně vypnutý telefon a věnovat se pouze a pouze AJ, pokud mě tedy nezastihnete, zkuste to později ;-)

Pak nám byla formou prezentace představena škola, zaměstnanci i náplň naší činnosti. V 5 hodin jsme byli vypuštěni a šli jsme každý svou cestou. Našel jsem tedy první zastávku autobusu, počkal na moje číslo a vydal se směrem domů. To bylo super. Věděl jsem, že musím vystoupit až uvidím McDonald, takový zvláštní. Ok, řekl jsem si, jenže jak už jsem byl zmatený z toho, že jsem za jeden den už jel tolika busy – do školy, do centra a zpět – nevěděl jsem najednou jestli mám vystoupit až ho uvidím, nebo až projedu kolem. Ale tak co, tu jednu zastávku bych i došel. Vystoupil jsem tedy a asi i dobře, jak jsem potom zjistil. Jenže já jsem si ráno špatně napsal číslo autobusu od toho MC domů. Napsal jsem si 155, nebo 156 a tak jsem 45 minut hledal odkud, že ten bus jede. Prošel jsem to tam kolem snad 100x. Nakonec jsem nasedl do toho samého autobusu, kterým jsem přijel sem a jel jsem do centra na Picadily station. Na autobusáku už byla i mapa všech spojů (Je jich asi 300) a tak jsem si našel, že do Stretfordu jede 255 a 256 – 155, 156 totiž neexistuje... Tak jsem 45 minut hledal správný bus a pak zjistím, že takový ani nejezdí. Byl jsem z toho fakt hodně na dně. Teď už se sám sobě zas směju. Mají tady v dopravě fakt děsnej bordel. A to není jen můj názor ;-) No tak jsem z toho velkého autobusáku jel busem 256 domů. Jenže i tam přišel háček. Vystoupil jsem o 4 zastávky dříve, protože jsem myslel, že benzínka TOTAL je vedle. No, ona je vedle, ale až vedle 4. zastávky od mého domu :-D Když jsem si na zastávce na mapě našel kde jsem, řekl jsem si, že to už dojdu. Vydal jsem se tedy na cestu a potkám další zastávku, po asi 500 metrech a co nezjistím? Jdu přesně na druhou stranu. :-D Oni tady totiž jezdí a chodí vpravo a tak jsem to ani z té mapy nepochopil, že mám jít nalevo i já :-D Když už jsem byl 5 zastávek od domu, vzdal jsem to, počkal jsem 12 minut na bus, nasedl a nechal se odvézt tam, kde jsem měl být už někdy před hodinou a půl :-D Domů.
K večeři jsem měl Pizzu s hranolkami a zeleninovým salátem – Pizza s hranolkama je lepší než smažák. Fakt super, zkuste to, dejte si dva, tři trojúhleníčky na talíř místo smažáku a přeji dobrou chuť ;-) A ještě k tomu měli úžasný dresing. Ten asi u nás nekoupíte.
Po večeři jsem měl ještě jahodový jogurt a ten byl také moc dobrý. Mimochodem pizza byla jak jinak než s kousky kuřecího masa ;-) Ale říkám, lepší než mořská obluda. Snad tady nemají ptačí chřipku. Malá Samantha – nejmladší člen rodiny pořád chtěla ochutnat českou čokoládu a tak rozbalila Bombonieru a všem moc chutnala. Takže Orion v Anglii frčí ;-) Pak jsem chvilku se Samanthou blbnul a pak jsme celá rodinka koukali na TV a hádejte na co..... Na Ulici, jenže na anglickou – ta česká je taková horší kopie. U téhle jste se opravdu museli smát každou chvíli! I já, který jsem nerozuměl všemu. To co jsem pochopil, tak to mou bránici opravdu rozechvělo. A pak jsem si dal sprchu a teď píši článek, pak si ještě přečtu něco v Manchester Evenings News, v novinách, které se v Manchesteru rozdávají na každém rohu zdarma. Asi jako v Praze Metro. Rozdíl bude ale hlavně v tom, že tohle jsou noviny, silné jako Mladá fronta s přílohou. Metro má pár listů.
Tak doufám, že se Vám blog zatím líbí a budu rád, pokud mi sem přihodíte i nějaký komentář.